Břeclav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Břeclav
Zámek
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0624 584291
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Břeclav (CZ0624)
obec s rozšířenou působností:	Břeclav
pověřená obec:
historická země:	Morava (část území města náležela do roku 1920 k Dolnímu Rakousku)
katastrální výměra:	87,17 km²
počet obyvatel:	24 319 (31. 12. 2007)
zeměpisná šířka:	48°45'32.29" s. š.
zeměpisná délka:	16°52'55.31" v. d.
nadmořská výška:	158 m
PSČ:	690 02
zákl. sídelní jednotky:	29
části obce:	3
katastrální území:	3
adresa městského úřadu:	Městský úřad Břeclav nám. T. G. Masaryka 10 690 81 Břeclav
starosta / starostka:	Dymo Piškula
Oficiální web: http://www.breclav.org E-mail: posta@breclav.org
Zdroje k infoboxu a částem obce

Břeclav (německy Lundenburg) je okresní město, ležící v Jihomoravském kraji 50 km jihovýchodně od Brna na řece Dyji. Má rozlohu 87,17 km² a čítá zhruba 25 000 obyvatel. Břeclav je důležitou železniční křižovatkou.

• Břeclav
• Charvátská Nová Ves
• Poštorná

Z několika lokalit v katastru dnešní Břeclavi osídlených už v pravěku je nejvýznamnější Pohansko (v lesích jihovýchodně od města), které bylo významným velkomoravským hradiskem. V průběhu 10. století bylo opuštěno.

Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil kníže Břetislav I. pohraniční hrad pojmenovaný po něm - odtud jméno Břeclav, který byl poté jedním z nejvýznamnějších správních center Moravy. Ve 13. století, kdy jej získala královna Konstancie, byla přistavěna mohutná kamenná věž. Po roce 1426 zde sídlila husitská posádka. Ve válkách 15. století bylo zničeno nedaleké stejnojmenné městečko, jehož obyvatelé se stáhli do bezprostřední blízkosti hradu, kde založili (v místě dnešního centra) městečko nové, nazvané Nová Břeclav - původní lokalita nese od té doby označení Stará Břeclav.

V 1. polovině 16. století získali hrad i Novou a Starou Břeclav Žerotínové; hrad přestavěli na renesanční zámek. Jeden ze členů rodu, Ladislav Velen ze Žerotína se zúčastnil stavovského povstání po roce 1618, za což mu bylo břeclavské panství konfiskováno. Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové vlastnící sousední Valtice a Lednici. Za válek s Osmanskou říší a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-valtickému areálu, byl břeclavský zámek (který nebyl sídelním) přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.

Významným mezníkem v rozvoji Břeclavi (viz též níže vývoj počtu obyvatel) bylo zavedení železnice (Severní dráhy císaře Ferdinanda) - příjezd prvního vlaku se konal 6. června 1839 - a následné vybudování prvního železničního uzlu v Rakousku (1841). Tím byla umožněna industrializace (v následujících letech vznikl cukrovar, pila, v blízké Poštorné cihelna a chemická továrna), železniční uzel se zázemím byl dále rozšiřován (1872 trať na Mikulov, 1900 na Kúty, 1901 do Lednice). Roku 1850 se Břeclav stala sídlem soudního okresu, a v září 1872 byla povýšena na město. Postupně vzrůstaly nacionálně laděné spory (ve městě byla ovšem českojazyčná většina), projevující se zejména ve školství a posléze v boji o radnici po 28. říjnu 1918.

Připojením Valticka (1920) se staly součástí Československa také dolnorakouské obce Poštorná (její součástí byla i menší západní část moderního katastrálního území Břeclav s areálem dnešní břeclavské nemocnice) a Charvátská Nová Ves. Dosud samostatné obce Stará Břeclav a Břeclav-židovská obec sloučeny s Břeclaví. Podle mnichovské dohody bylo město - národnostně velkou většinou české, ovšem se strategickým významem - připojeno k Německu. V rámci správních reforem v roce 1949 se Břeclav stala sídlem politického okresu. V letech 1974 a 1976 byly připojeny sousední obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a Ladná a značné části ve středu města byly přestavěny v dobovém duchu (panelová sídliště). Od konce 80. let začal útlum průmyslu v Břeclavi. Roku 2006 se znovu osamostatnila místní část Ladná.

Údaje do roku 1919 zachycují souhrnný počet obyvatel samostatných obcí Břeclav, Břeclav-židovská obec a Stará Břeclav, které byly posléze sjednoceny. Razantní nárůst populace dokládá klíčový význam železnice a navazující industrializace pro vývoj města.
V průběhu 2. světové války a krátce po ní přišla Břeclav o obyvatelstvo židovského náboženství (4,3% v roce 1930) a německé národnosti (11,6% v témže roce).
V 70. letech 20. století byly připojeny sousední obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a Ladná (ta se roku 2006 opět oddělila).

Kaple sv. Cyrila a Metoděje

• Renesanční zámek vybudovaný kolem poloviny 16. století na místě původního přemyslovského hradu. Významným motivem zámku je arkádová pavlač na toskánských sloupech v patře. V první polovině 19. století byla provedena romantická přestavba do podoby umělé zříceniny. V okolí je zámecký park volně navazující na lesní komplex zvaný Kančí obora.
• Kančí obora - starý lužní les se zbytky starých ramen Dyje, zachovanými lučními enklávami a malým jezírkem Bruksa, bývalá lovecká obora
• farní kostel sv. Václava na náměstí T. G. Masaryka z poloviny 18. století byl při náletu v listopadu 1944 zničen, na jeho místě byla v roce 1995 dokončena moderní stavba podle návrhu Ludvíka Kolka
• Synagoga - halová volně stojící stavba z roku 1868, o dvacet let později upravena patrně Maxem Fleischerem v novorománském stylu s maurskými prvky v interiéru; postavena na místě starší stavby ze 17. století

Pozdně romantická tvorba lichtenštejnské stavební kanceláře, typickým rysem režné cihlové zdivo a glazovaná keramika z poštorenské knížecí cihelny (později Poštorenské keramické závody, založeno 1867):

• soubor staveb v centru Poštorné - knihovna, zdravotní středisko, fara (se secesními motivy), škola a zejména
• farní kostel Navštívení Panny Marie - dominantní stavba centrálního půdorysu s prstencem bočních kaplí a polygonálním kněžištěm, kopulovitá klenba vrcholí lucernou s ochozem, dílo Carla Weinbrennera z let 1895-1898
• obřadní síň židovského hřbitova s domkem hrobníka z roku 1892; hřbitov je ovšem staršího původu, nejstarší dochované hrobky z 18. století, dominantní novorenesanční hrobka Kuffnerů z r. 1899; plundrování hřbitova (zejména v 80. letech 20. století) přečkala přibližně pětina původních náhrobků
• malá kaple sv. Rocha (před gymnáziem) z roku 1892 na čtvercovém půdorysu, postavena na paměť epidemie cholery

Několik dalších drobných církevních památek, především:

• kaple sv. Cyrila a Metoděje v parku před nádražím, novogotická stavba z let 1853-1856; před postavením nového kostela sv. Václava sloužila jako provizorium místní katolické farnosti
• kaple Vzkříšení Páně z roku 1875 v prostoru bývalého hřbitova na Sovadinově ulici, zrušeného roku 1888
• cca 7 km jižně se nachází významné staroslovanské hradiště Pohansko

V bezprostředním okolí města se rozkládá Lednicko-valtický areál s množstvím drobných památek, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO.

• Zwentendorf, Rakousko
• Trnava, Slovensko
• Brezová pod Bradlom, Slovensko
• Andrychów, Polsko
• Šentjernej, Slovinsko
• Nový Bor, Česká republika

• Děkanát Břeclav
• Římskokatolická farnost Břeclav